Článek z MMČKNO 2009, autor: Bc. Pavel Koman
Mezinárodní mistrovství ČKNO 2009
10.-12.7. 2009, Raspenava

Každoročně se fanoušci plemene německý ovčák a troufnu si říci, že i všichni fanoušci kvalitní sportovně-kynologické podívané těší na červenec, kdy se tradičně koná mistrovství Českého klubu německých ovčáků, již několik let coby mezinárodní.

To letošní připadlo na víkend 10.-12.7. a uskutečnilo se v podhorské Raspenavě nedaleko Liberce. I já se tedy vydal napříč naší milou republikou, abych shlédl toto vrcholné klání nejoblíbenějšího plemene a zároveň posoudil, jak se organizátoři popasují s hodně vysoko položenou laťkou, kterou jim zvedli jejich loňští předchůdci z Kroměříže.

První co mně zarazilo bylo, že punc mezinárodnosti této soutěži dodala po hříchu „pouze“ slovenská rozhodčí, vicemistryně světa WUSV Jana Honíšková, a to ještě s ohledem na historii bezme pojem „cizinec“ v jejím případě s rezervou, takže jedinou převahu zahraničních účastníků jsme mohli sledovat na parkovišti, kde byly naše Škodověnky v citelném oslabení. Na druhou stranu 46 startujících závodníků, z nichž přes 40 splnilo zkouškový limit, to je pozitivní zjištění. Ale to už zase předbíhám. Stopy jsou takovým kynologickým otloukánkem. Nikdo je nemá moc rád, u polí se nikdy netísní stovky diváků, ani poblíž terénů nenajdete žádný stánek s kynologickými potřebami, nebo občerstvením, přesto právě v polích a loukách se většinou odehrává ten hlavní boj o medailové posty. Jejich posuzování měl letos na starosti Teo Krajčí a soudě podle zadaných bodů se měl občas na co koukat. Magických 99 bodů zadal moravské atletce Petře Šiškové, která pokud si dala předsevzetí dát po Erice Mat-Rož světu dalšího mistra světa, tak minimálně na stopách to vzala pěkně z gruntu. Skvělých 98 bodů si odnesli Marek Černý, Jaroslav Hodek, Walczysková Vanda a Dagmar Chýlová. 97 body se (přiznejme si, že ne nečekaně) blýskl fenomén naší kynologie Martin Pejša. Tenhle zatím ještě pořád „mladík“ už byl na světě s více psy, než jich najdete v běžném čísle časopisu PSÍ SPORTY, přesto po předloňském titulu vicemistra světa rozhodně neztrácí chuť na další výlety v režii našich klubů (nutno podotknout, že na rozdíl od řady funkcionářů v jeho případě naprosto oprávněné). Celkově celkem 10 psů začuchalo na výborně, do konce se nepodařilo dotlačit své svěřence pouze dvěma psovodům.

Už delší dobu se potýkáme s tím, že poslušnosti u nás nepatří ke zrovna nejsilnější disciplíně a bohužel i toto mistrovství potvrdilo tento trend. Hezkých poslušností bylo poskromnu, a i některé VD poslušnosti, které jsem viděl, by možná ve světovém měřítku velmi dobré nebyly. To, že poslušnost dělá hodně ovladatelnost, potvrdil Martin Pejša se svým Quelem od Policie. Nádherná chůze se linula jako červená nit celou poslušností (hodně lidí si stále neuvědomuje, že chůze u nohy se odráží v podstatě v každém cviku) a tak i přes chybičky v odkládačkách a při odkládání na vysílačce to dalo celkových 97 bodů, a s ohledem na celkovou líbivost a projev a při srovnání s dalšími psy bych řekl, že oprávněně. Ještě jedna výborná poslušnost byla k vidění a to v podání Jeremyho z Jenive Michaely Krupkové. Bodově sice vycházela paní rozhodčí na VD, s ohledem na celkový projev však zadala známku výbornou, určitě trend, který s povděkem kvituji, jen by možná bylo dobré občas použít i obrácený postup a do VD či V by měly být zařazeny poslušnosti, které tam svým celkovým projevem opravdu patří. Trojici závodníků, které zmíním, uzavírá Papa Králík, který svými 94 body nastartoval cestu, jenž jak se později ukázalo měla být vítězná.

Na obrany letos s virtuální píšťalkou nastoupil coby rozhodčí Luboš Jánský a pomocníky, kteří měli za úkol, předvést psy v plné kráse byli delegování Radek Kupka a Jarda Labík. Tohle duo se představilo i na nedávném Mistrovství světa FMBB, kde za svůj výkon kluci sklidili po právu velké uznání. Kvalita tedy byla zaručena. Podobně jako na FMBB se i zde spousta psů nedokázala technicky vypořádat s útěkem, mnohdy jim k tomu dopomohli neprozřetelným položením i jejich psovodi. Jarda Labík, který tradičně dělal kontroláky na ně nabíhal v takovém tempu, že než člověk stihl nastavit kameru, už mohl sledovat leda tak závěrečnou hlídačku. Sprinterský výkon, se kterým by mohl klidně vyzvat na Zlaté tretře k obhajobě Usaina Bolta (a asi by tenhle Jamajčan poprvé v životě viděl při běhu něčí záda) pak doplnil tradičně výborným odchytem psů (myslím tím ty lepší, kteří zvládli být na kontroláku rychlejší než Jarda). Pevně věřím, že v soukromí Jardovi jeho rychlost nedělá problémy… Ale teď k výkonům psů. Nejlepší obranu na letošním mistrovství předvedl Bren z Daskonu Josefa Králíka a nutno dodat, že tahle obrana se opravdu povedla, rychlost, zákusy, hlídání a do toho maximální koncentrace Pepy (řekl bych, že když je na place, má tep alespoň 200/minutu). Bylo z toho 98 bodů – zaslouženě. Další skvělou obranu předvedl i Baxter Vikar psovoda Libora Kostery, který patřil mezi nás, mládežnické naděje konce devadesátých let. Výborné obrany, tentokrát za 96 bodů ještě předvedli Adélka Aykmar Hanky Hulíkové a Cato Katargo Jany Glisníkové, stejný počet bodů, tedy 96 dostal i Hard Eqidius Vandy Walczyskové. U tohoto pejska je s ohledem na 98 bodů na stopě velká škoda, že nepředvádí alespoň průměrné výkony na poslušnosti a často zápasí spíše s překročením hranice uspokojivé.

Letem světem jsme tedy probrali jednotlivé disciplíny a je potřeba provést shrnutí. Přiznám se, že jsem (a asi jsem nebyl sám) očekával, že toto mistrovství bude v režii Martina Pejši, ostatně 97 bodů na stopě i poslušnosti nejsou náhodou, jenže i skvělý pes, je jen pes a tak po hodně smolné obraně dostalo mistrovství opět náboj dramatického boje o titul. Ten pro sebe urval Pepa Králík s Brenem z Daskonu, který k sobotním 94 bodům z poslušnosti a již zmíněným 98 bodům z obrany přidal 92 bodů na stopě a celkových 284 bodů mu tak přineslo další pohár do sbírky, která by dozajista naplnila i menší logisticko-skladovací komplex nějakého hypermarketu. Hanku Hulíkovou při stejném součtu bodů odsunula na druhou pozici jen horší obrana, přesto titul vice-mistra ČKNO pořád zní „vice“ než dobře, že? Pepa Králík není žádný chlípník, přesto věřím, že byl potěšen dámskou společností na bedně vítězů, kterou doplnila Janča Glisníková s Catem Katargo a po loňském 4. místě, kam jí odsunula vítězná účast španělského závodníka, se tentokrát mohla těšit z právoplatné účasti na bedně a to hlavně díky získaným 279 bodům.

Jedním z hlavních úkolů Mistrovství ČKNO je kromě hledání „ovčácké superstar“ dokončení výběru reprezentace pro Mistrovství světa WUSV. Letošní tým budou tvořit Josef KRÁLÍK s Brenem z Daskonu, Jana GLISNÍKOVÁ se psem Cato Katargo, Martin PEJŠA s Quelem od Policie České republiky, Marek ČERNÝ s Aykem Aykmar a Lenka CHMUROVÁ s Argem Mania Bohemia. V nevděčné, přesto však čestné roli náhradníků budou připravení Patrik HEINZKE a Barnabaschem Black Chabet a Hana HULÍKOVÁ s Adelkou Aykmar. Musím se přiznat, že k Raspenavě, coby dějišti vrcholných kynologických akcí mám osobní, velmi vřelý vztah, přesto jsem z letošního mistrovství odjížděl ne tak nadšen, jako z toho předchozího. Hodně chladné počasí (což se dá jen těžko ovlivnit), absence opravdové kryté tribuny a absolutní nezájem zahraničních závodníků (je potřeba asi hledat jeho důvod) poněkud zmatnili lesk tohoto svátků české kynologie. Pevně věřím, že příští rok, kdy by se mělo ČKNO opět vrátit na Moravu se podaří „obchodní značku ČKNO“ zase pěkně rozblýsknout. Našim reprezentantům pak držme palce na Mistrovství světa, kde doufejme díky jeho konání v Německu, bude i slušná účast našich fanoušků…